optimalizace PageRank.cz
aktualizováno: 23.04.2017 20:57:06 

Chov exotického ptactva

Nemoce a jejich prevence
Nový vzkaz na e-mail
Jméno
e-mail
text
Opište číslo

Nemoci a jejich prevence.      
Francouzké pelichání u andulek - ( ,,skokani").
 
Je třeba poznamenat,že za současného stavu není tato nepříjemná porucha léčebně ovlivnitelná.
  U mladých andulek krátce po opuštění budky nebo těsně před tím intenzívně pelichají
brky,nebo peří z křídel či ocasu a nové peří buď nenaroste,nebo naroste defektní,v každém případě
kratší,nebo nerozvinuté.Tím jsou ptáci pro další chov napoužitelní.
Z výsledků nespočetných pozorování a výzkumů je možno vyvodit závěry, že
,,francouzké pelichání" není:
 - jednoduchou infekcí baktériemi,plísněmi či viry,
 - výsledkem napadení parazity,
 - nedostatkem vitamínů,minerálních látek,aminokyselin,tuků nebo uhlovodanů,
 - prostým faktorem dědičnosti,
 - nedostatek,nebo nerovnováha hormonů,
 - reakcí na faktory prostředí,jako světlo apod.
Naproti tomu byly rovněž zjištěny faktory,jejichž vliv výskyt
,,francouzkého pelichání" nepochybně podporuje:
 - stres v důsledku přemnožení a také předčasné snášky a rozmnožování mimo sezónu,
 - selekce andulek pro výstavní kritéria,
 - malá hygiena chovu,
 - infekční příčiny,faktory prostředí a výživy nikoli samy o sobě,ale pouze jako faktory prohlubující stres,
 - rodičovské páry s výskytem ,,franc.pelichání" produkují potomky s touto nemocí,
 - krmení preparáty s nadbytkem vitamínu A.
 
 
Vytrhávání peří.
 
Vytrhávání peří bývá u ptáků často jako doprovodný příznak onemocnění vápenkou,
nebo jako příznak napadení jinými kožními cizopasníky.
Může však jít i o postižení kůže a peří plísněmi.Léčba by se měla zahájit až po vyšetření
veterinářem. Prostředky používané na peří by pokud možno naměly být mastné,
protože většina ptáků si zamaštěné peří vytrhává.
 
 
Vápenka - ptačí svrab.
 
Vyvolává ho roztoč Knemidocoptes pilae.
Projevuje se ( u andulek ) hlavně na zobáku,obočí,hlavě a nohách.
Rohovina zobáku je jakoby proděravělá četnými dírkami,kůže v okolí zobáku a očí
zduřuje a je rovněž jakoby proděravělá.Podobné změny jsou viditelné i na prstech,
kde dochází k silnému bujení rohovitých šupinek.
Někdy bývá postižena i některá opeřená část těla ( okolí kloaky ).V pokročilejších
případech ptáci chátrají ,často je možné pozorovat i obtížné dýchání.
Onemocnění je dobře léčitelné,olejové roztoky a postřiky vám poradí zvěrolékař.
Po skončené léčbě vyčistíme a dezinfikujeme chovné klece.
 
 
Škrkavka - střevní parazit.
 
Jde o oblé červy parazitující v tenkých střevech ptáků.
Nakazí se nejspíše krmivem,potřísněným trusem domácích nebo volně žijících ptáků,
obsahujícím vajíčka škrkavek.U nakažených ptáků se střídají průjem a zácpa,ztráta chuti k
přijímání krmiva,ospalost,bolestivé reagování na dotyk a rychlé hubnutí.
Včas zjištěné onemocnění je dobře léčitelné přípravky,které vám doporučí veterinář.
Zároveň s léčbou je však nutné pečlivě vyčistit a dezinfikovat chovatelské zařízení.
 
 
Salmonelóza
 
Je to nemoc vyvolávaná mikroby z rodu Salmonella.
Ptáci se nakazí hlavně zamořeným krmivem,vodou či přímým kontaktem s nemocným ptákem.
Průběh může být velmi rychlý.Pták hyne zpravidla v důsledku ztráty tělesných tekutin při průjmech.
U chronického průběhu dochází často k otokům kloubů a šlach,k zaostávání v růstu,
ke slabosti,ospalosti a podobně.Nákaza se zjišťuje bakteriologickým vyšetřením trusu,
nebo uhynulého ptáka.Léčba je ve většině případů velmi obtížná.Naději na úspěch by mělo pouze
včasné zahájení léčby v akutních případech.
Jednou z cest ochrany před zavlečením této nákazy do chovu je úzkostlivá péče o nezávadnost
krmiva,vody a také izolace nově nakoupených ptáků.
 

Psitakóza (z řec. psittacosis - papouščí nemoc), také ornitóza.
 
Původcem nemoci jsou drobné bakterie z rodu Chlamydia,dříve považované za viry.
Papoušci se mohou nakazit  buď kapénkovou infekcí od nemocného ptáka,nebo stykem
s infikovaným prostředím,v němž krátce předtím přebýval nemocný pták.
Výměšky nemocných ptáků totiž obsahují zárodky nemoci.
Nemoc může probíhat v akutní formě,s velmi rychlým uhynutím během několika málo dnů.Přitom se zpravidla zjišťují otoky spojivek s výtokem z očí,někdy i z nosních otvorů.Velmi rychle nastupuje ztráta
tělesné aktivity a úplné odmítání potravy.Dostaví-li se přitom ještě průjem,je uhynutí velmi rychlé.
Další příznaky:načepýřené peří,ztráta hmotnosti,kýchaní,dýchací potíže (zánět plic).
Jistotu přinese vyšetření trusu veterinářem.
Tato nemoc je přenosná také na člověka.
Příznaky:suchý kašel,zánět dýchacích cest,třesavka,bolesti hlavy,bolesti v krku,horečka.
Při včasné diagnóze na nemoc zabírají antibiotika a je léčitelná.
 
                                                                                                         
Co je to nesnášivost samiček?

Často se stává,že samičky nemohou snést vajíčko,které je bud´bez skořápky
nebo má slabou skořápku.Říkáme,že trpí nesnášivostí.Nejedná se o žádnou nemoc.
Příčinou je nejen nedostatek vápna,ale současně i vitamínu D. Může to být také mládí samičky
(samička má být nejméně 8 - 12 měsíců stará,než ji dáme hnízdit) nebo přílišné stáří.Rovněž tak se může jednat o samičku,která v hnízdním období několikrát vyvedla mladé a tím se vysílila.
 Nepříznivě může působit také prudké kolísání teploty.
Nesnášivosti je třeba předcházet správnou životosprávou a dostatečnými dávkami vápna(skořápky)
a vitamínu D.                                      
  Stává se,že nalezneme samičku na zemi těžce oddychující s načepýřeným peřím,která jen velmi těžko
vzlétne,takže se nám ji bez obtíží podaří chytit.Mívá naběhlé a do špičky protažené bříško.
Je několik možností,jak samičce pomoci.
 Dáme ji do malé klícky,kde ji zahříváme nejlépe infra-lampou.Teplota může být až okolo 35 'C.
 Pokud však po zahřátí vajíčko nesnese,musíme ji pomoci.
Vezmeme ji do levé ruky a položíme bříškem vzhůru.Skleněnou hlavičku špendlíku namočíme do čistého jedlého oleje a vsuneme opatrně do kloaky,kterou se krouživými pohyby snažíme rozšířit.
Po několika pokusech ji dáme zpět do vyhřáté klícky,kde pak ve většině případů vajíčko snese.
Není-li tomu tak,musíme se pokusit vajíčko v samičce rozmáčknout.Oba způsoby jsou pochopitelně
velmi riskantní a vyžadují hodně citu.Ve svém chovu jsem už několika samičkám pomohl rozmáčknutím
vajíčka v bříšku.Za moji chovatelskou praxi mi žádná ještě po tomto zákroku nezašla a bez problémů
hnízdila.Tuto metodu jsem vyčetl v knize Rudolfa Víta - Cizokrajní ptáci v klecích.


Jak omezit na minimum onemocnění ptáků a úhyny v chovech?

  Onemocnění a úhynu chovaných ptáků se můžeme vyhnout,ale je možné je účinnou preventivní péčí omezit.
Každý chovatel se především musí starat o to,aby jeho ptáci měli k životu vše,co potřebují,tzn.vodu,
prostorné a vyhovující klece,účelné umístění se světlem a sluncem,dobré ovzduší bez průvanu,
rozmanitou potravu a čistou nezávadnou vodu.Budeme-li se těmito radami řídit,setkáme se u svých
ptáků jen málokdy s nemocí, protože pokud ptáci mají správné a pravidelné ošetření,jsou velice
odolní a celkem vzato pevného zdraví.  

Které jsou hlavní zdroje infekčního onemocnění?

  Největší nebezpečí  se objevuje při styku s jinými ptáky,kteří třeba sami symptomy případného onemocnění neukazují,alejsou nosiči zárodků infekčních onemocnění.
Bezprostřednímu styku našich ptáků s jinými se pokud možno co nejvíce vyhýbáme  a není-li
to možné,musíme se postarat o určitá opatření, o kterých si postupně něco povíme. 
Nejhlavnější zdroje přenosu nemocí jsou:                                                                  
1. Noví ptáci v našem chovu.
2. Výstavy a návrat našich ptáků z výstav.
3. Návštěva jiných chovatelů.                                                                                    
4. Závadná potrava a voda.                                                                              
5. Vnější zdroje infekce.

Jak postupovat  při nákupu nových ptáků?

  Pro úspěšnost našeho chovu je nedůležitější si pořídit zdravé ptáky.Nejlépe je zajet si pro nové ptáky   k chovateli  osobně.
Při příchodu do jiných chov.zařízení si všímáme celkového zařízení,čistoty dna klecí,čistoty vody apod.
Zjistíme,čím jsou ptáci krmeni,abychom v prvních dnech podávali stejné krmení a jen pozvolna
přecházeli na námi podávané krmivo.
Pozorně nasloucháme,zda neuslyšíme pískavé zvuky podobné dýchavičnému pískání,k němuž
dochází po dlouhé a namáhavé cestě.Je to krátké,nemelodické pískání.
Takové hlasy svědčí o onemocnění vzdušných vaků způsobené roztočem.
Prohlížíme si i ostatní ptáky,zda působí zdravým dojmem a čile poletují.
Ještě v kleci si u ptáka,o kterého máme zájem všímáme, zda má uhlazené peří,přilehlé,bez mezer a lesklé,zda jeho postava  odpovídá druhu ,křídla nesmějí viset po straně těla dolů,břicho se nesmí dotékat bidélka.Pták musí čile poletovat.Oči musí být jasné a lesklé,pták je nesmí stále zavírat.
Po této první prohlídce  požádáme,zda můžeme vzít ptáka do ruky.
Zjistíme,zda má plná prsa,je-li okolí konečníku čisté a neznečištěné trusem.Podíváme se na prsty
a drápky,zda jsou všechny a neporaněné.Má-li kroužek,poznáme z něho i stáří ptáka.
Když jsme s prohlídkou spokojeni,informujeme se o zvláštnostech v krmení. 

Jak postupovat,když si nové ptáky přivezeme domů?

Při koupi nových ptáků i  při návratu z výstav je nutné mít je určitou dobu v karanténě.
Dáme je  na 14 až 28 dnů do karantény(u papoušků z dovozu trvá karanténa až 3 měsíce),k tomu
nám poslouží karanténní klec.
Karanténní klec je normální  čistá klec která má všechny stěny kromě přední z pevného materiálu.
V této kleci mají ptáci větší klid,pocit bezpečí a je v ní zabráněno průvanu.Klec dáme na klidné,teplé a slunné místo,odděleně od ostatních ptáků.                            

Je točení a kroucení krkem u drobných exotů způsobeno nedostatkem vitamínů?

S touto nemocí,spojenou se stálým točením a kroucením krkem,se chovatelé nejdříve seznámili u
Amadiny Gouldové,která zřejmě potřebuje více vitamínů než ostatní okrasní ptáci.Můžeme se však s ní setkat i u jiných ptáků.
Léčba je dosti snadná a zabere obvykle okamžitě.Stačí odstranit koupelničku a pití podávat v autom.
napáječkách,do kterých vložíme tabletku B-komplexu,která se pozvolna rozpustí.
Aby k tomuto onemocnění nedocházelo,podáváme kromě suchého zobu také naklíčené nebo máčené
zrniny ve vlhkém stavu.                                                                                                    

Jak se v chovu vyhnout roztočové nákaze?

Písklavé zvuky při dýchání, otevřený zobák,kašel stejně jako dávivé pohyby krku svědčí
o napadení  vzdušných vaků roztoči. Představují hnědošedý kulatý prach s charakteristickým pachem.Příčinou je prašný zob,ve kterém se roztoči nacházejí.
Dalším zdrojem nákazy jsou dlouho znečištěné podlahy klecí a voliér.
Nejméně se roztočům daří v čistém prostředí.Ze zrní nemůžeme roztoče odstrani jinak než mechanicky,
protože při mytí vodou by zůstali na zrníčkách.Mechan.čištění provádíme bud´na větru přesypáváním
nebo proséváním jemným sítem.Nejlépe je,když zaprášený zob vůbec nekupujeme.

Ohlašuje nevolnost a sedění s uvolněným peřím vždy těžké onemocnění?

Každá nevolnost,která se ohlásí matným peřím,nafouknutíbřicha,posedáváním,pospáváním,zavíráním očí častým zdržováním se na podlaze,nebo znečištěným peřím kolem kloaky vždy ohlašuje,že
takovému ptáku musíme věnovat větší pozornost.Obvykle jde o střevní onemocnění.
Léčba je úspěšná,když se nám podaří příznivě zapůsobit na sliznici žaludku a střev.Právě tak musíme
uklidnújícím způsobem zapůsobit na nervovou soustavu trávícího ústrojí tak,abychom napomohli vytvoření normální bakteriální střevní flóry.Ta pak sama upraví případné poruchy ve střevech.
Příčinami bývají: vlhké a studené počasí,zatuchlé krmivo,nakyslé vaječné směsi,znečištěná voda,
zapařené zelené listy,nečistý písek apod.
Léčbu zahájíme odstraněním všech olejnatých semen a pak podáváme dietu ve formě moučných semen,jako je lesknice,loupaný oves,ovesné vločky,proso.Místo vaječné směsi dáváme dětské vaječnépiškoty.Zelené krmivo vynecháme a místo vody dáváme                                                                    odvar z heřmánkového čaje. 
 
Jak ptáky ošetřovat v období pelichání?

Každoroční přepeřování je normální proces v životním cyklu ptáka.V této době jim věnujeme zvýšenou
péči.Musíme je chránit před průvanem,stresem a infekcí.Nesmíme se divit,že pták v době pelichání nezpívá,nemá normální životní aktivitu.V době pelichání,které u aklimatizovaných ptáků spadá do období pozdního léta a trvá 8 - 10 týdnů, (někdy i déle) je pták neplodný.Neplodnost v době pelichání se opakuje,i kdyby pták z různých důvodů pelichal třebas na jaře.
K nepravidelnému pelichání může dojít v případě,že pták přezimuje ve studené místnosti,kde teplota klesá hodně pod bod mrazu a voda zamrzá.Když takového ptáka navyklého na studené prostory
bez jakékoli aklimatizace přeneseme  k jaru do vytopené místnosti,reaguje pták pelicháním.
K chovu jej můžeme použít až po úplném přepelichání,kdy jsou veškeré jeho funkce opět v
normální činnosti.Aby k nežádoucímu přepeřování nedocházelo,musíme ptáky pozvolna navykat na
vyšší chovné teploty.                                                                                                                

Lze odstranit zlozvyk vzájemného nebo vlastního škubání peří?

Zbavit ptáky tohoto zlozvyku je někdy dost složité.Má dvě příčiny a podle toho je
nutno postupovat při odvykání,nebo léčbě.Je bud´výsledkem dlouhé chvíle,nebo je způsobeno nedostatkem minerálií.
Dlouhá chvíle: jestli-že jde o projev dlouhé chvíle,nezaměstnanosti,neukojených životních potřeb,jako
je shánění potravy,starost o hnízdění a odchov atd...,pak musíme najít vhodné zaměstnání.
Např. přidáme do klece jiné ptáky(stejně velké).Jejich režim se změní,vzájemně se honí a vyhánějí se z
vyššího místa k přenocování.Nebo jim dáváme do klece různé větvičky ,oni je olupují a přitom využívají
třísloviny v nich obsažené.
Nedostatek minerálií:je to častější příčina.Vyčerpání těchto látek v době krmení mláďat a celkového
zatížení v chovné sezóně.Nápravu zjednáme,když přidáme do vody 125mg mořské soli na 1 l vody.
Místo vody - heřmánkový čaj a v letních měsících stříkáme postižené ptáky bylinkovým čajem z
pelyňku nebo čekanky.Samozřelmě v dnešní době lze dokoupit i doplňky stravy - minerálie a stopové
prvky.                                        
                     
 
Je umístění v průvanu pro ptáky nebezpečné?

Ptáci jsou na průvan velmi choulostiví a místa u oken pro ně nejsou vůbec vhodná.
Pro ptáky umístěné v průvanu to může být smrtelné.Pták umístěný v průvanu  onemocní
obvykle na zánět plic,který má velmi rychlý průběh.Nepomůže již ani přemístění.

Je stres u ptáků závažným projevem a jak ho lze tlumit?

Stres skutečně do kapitoly o nemocech patří,protože jde o náhlé onemocnění a zhoršení
zdravotního stavu.Jeho příčiny je možno hledat takřka ve všech oblastech.Transport,přemístění,
chytání do ruky,nedobrovolný výběr partnera,náhlá změna v potravě apod.
Jak postupovat proti stresu? Jde o nervový šok a ten může vyvolat u každého jedince něco jiného.
Odstraníme všechny příčiny nervových šoků.Při transportech volíme nejkratší cestu a takovou přenosku,aby měla rozměry znemožńující ptákům divoké poletování.Navykat ptáka na nové prostředí pomalu,(když např.přichází z prostředí, kde nebyli psi ani kočky,nesmíme ho bezprostředně vystavit takovým společníkům).To hlavní je,neuhonit  jej při chytání.Rychlé chytání je zásadou jakéhokoli přemistóvání.Nejlépe je,když pták opustí přenosku sám.                                  



           










                   

 
TOPlist