optimalizace PageRank.cz
aktualizováno: 19.02.2017 17:06:15 

Chov exotického ptactva

Rosela pestrá‚červená
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

Rosela pestrá, červená      Platycercus eximius

 
Výskyt a rozšíření: jihovýchodní Austrálie od jihovýchodního Queenslandu přes východní Nový Jižní Wales a větší část Viktorie po jihovýchod Jižní Austrálie až po Tintinaru. Rovněž se vyskytuje v Tasmánii.
 
                                                 
                              Rosela pestrá                                                                                                   Rosela pestrá lutino
 
 
  U rosel rozlišujeme tři zeměpisné poddruhy:                                                           
1. Rosela pestrá východní - velikost 30 cm.
Je rozšířena na jihu Nového Jižního Walesu východně od vnitrozemí až po jihovýchod Jižní Austrálie.
2. Rosela pestrá tasmánská - velikost 30 cm.
Dříve byla nazývána rosela zelená.Tato forma je zastoupena jen na ostrově Tasmánie.
Bílé skvrny na tvářích má větší,hlavu a prsa jasnější a intenzivnějšího zbarvení než předchozí poddruh.
Červená skvrna na prsou je dole rozšířená.Peří na zádech má černé,žlutozeleně lemované.
3. Rosela pestrá nádherná – velikost 33 cm.
Tato forma se vyskytuje v jihovýchodním Queenslandu a severovýchodním Novém Jižním Walesu
Až po oblast řeky Hunter.
Sameček má hlavu a prsa tmavěji červená.Peří na zádech a křídlech je bohatě lemované zlatožlutě.
Kostřec a vrchní krovky ocasní jsou modrozelené.
 
U rosel pestrých není jednoduché od sebe jednotlivá pohlaví rozlišit.
Samičky tohoto druhu mívají matnější zbarvení a někdy také menší zobák.
Kromě toho se vyznačují světlejším peřím kolem očí.
 
Chov rosely pestré je celkem jednoduchý.Všude se píše,že je nejlepší chovat pár těchto ptáků samostatně.
Jak je známo i u jiných druhů exotů,záleží na jedincích.Chovám rosely pestré ve společné voliéře
s andulkami a vše funguje bez problémů.
 
                                             
 
 
 Pro rosely pestré se doporučují voliéry těchto rozměrů: délka 3 m, šířka 1 m, výška 2 m.
Snažíme se je chovat samostatně,nebo k nim můžeme do voliéry přidat andulky,nebo zebry pestré.
  Hnízdění v zahradních voliérách začíná u rosel probíhat v jarních měsících,zpravidla v dubnu,nebo v květnu.
Hnízdní budky vyvěšujeme v druhé polovině dubna. Na výběr budek nejsou náročné,obvykle zahnízdí v takové,
jakou dostanou. Rozměry budek jsou různé: 25cm X 25cm X 40cm , 30cm X 30cm X 60cm , 35cm X 35cm X 70cm
(d x š x v).
Vletový otvor je o průměru 8 cm.
Pokud jsou samice choulostivé na rušení a během inkubace snůšky často opouští, je nutné jim zavěsit
do voliéry budky vysoké 100 - 120 cm, aby  v nich měli pocit bezpečí.
  Někdy se v chovu stává,že původcem rušení je sameček,který samičku nenechá v klidu hnízdit, stále ji vyvolává z budky ven a dokonce ji nutí k opouštění hnízda.V takovém případě někteří chovatelé doporučují samečka přemístit do vedlejší voliéry čímž se jeho agresivita odstraní.Samec je nucen krmit samičku přes pletivo po celou dobu hnízdění.
Do voliéry se obvykle vpustí zpět až jsou mláďata v hnízdě větší a je nutná jeho přítomnost při jejich krmení.
Tyto jevy se projevují zpravidla u jednoročního páru,kde velmi často mohou vzniknout i ztráty.Oplozovací akt probíhá
stejně jako u starších párů,ale vajíčka zůstávají neoplozena.Teprve až v dalších letech se dostaví úspěch.
Velmi často se stává,že mladá samička své mladé usmrtí,nebo je přestane krmit.Toto se může opakovat i při
druhém hnízdění,avšak v dalších letech se mohou takoví rodiče o své potomky velmi dobře starat.
 
                                           
 
Hnízdní budky zavěšujeme ve voliéře co nejvýše v krytém prostoru, nejlépe na stinném místě.
Mají - li voliéry chráněný uzavřený prostor s výletem do venkovní voliéry,upevňujeme budky v této části,aby ptáci
v době hnízdění nebyli rušeni okolím.
  Pokud ptáky chováme celoročně ve voliérách,necháme jim budky zavěšené celoročně, pouze uzavřeme vstup do budky.
Ptáci na nich rádi vysedávají,při velkých mrazech mají možnost schovat drápky pod vlastní tělo,což na bidle není zcela možné.
 
  Sestavujeme - li chovný pár,je lepší si pořídit mladé ptáky navzájem nepříbuzné.Ptáci,kteří dosud nehnízdili,
se spolu poměrně rychle spojí.Obtížnější je vybrat k chovnému jedinci nového partnera,jako náhradu za předcházejícího.
  Při přípravách na hnízdění lze u nich pozorovat zvýšenou spotřebu potravy,častější prolety po voliéře a zpěvem samečka,který pobíhá po větvi,vábí samičku nepravidelně roztahuje ocasní pera a křídla a občas do stran zatřepe ocasem.
V té době honí samičku po voliéře a snaží se ji zahnat do hnízdní budky.Nejprve však do ní musí vlézt sám a pak
se v ní usadí samička.Na dno budky jim dáváme větší vrstvu hrubších hoblin.
 
  První vajíčko lze v budce spatřit asi za 14 dní po zavěšení budky.Snůška u rosel činí 4 až 10 bílých vajec.Průměrná
snůška je 5 až 7 vajíčekkterá jsou snášena obden.
Jakmile samička snese druhé vajíčko,zůstává v budce a opouští ji pouze jedenkrát za den,aby se vyprázdnila vykoupala a napila.
Vajíčka zahřívá sama.
  Mladí ptáci se líhnou za 21 - 23 dní.Asi za 7 dní se začnou opeřovat a opouštějí hnízdo vyspělá a plně opeřená (asi za 33 dní).
O vylétnutá mláďata se stará sameček.Krmí je poměrně dlouho, asi 3 týdny.Maximálně po 4 týdnech jsou už samostatná a je
nutné je od rodičů odstavit.
  Druhé hnízdění není u rosel pravidelné,přesto je časté.Je závislé hlavně na kondici chovného páru.
 
KRMENÍ:
Rosely,stejně jako jiní papoušci,musí mít ve voliéře vždy čerstvé větve na okusování.
Po celý rok jim podáváme slunečnici,semenec,lesknici,mohár,loupaný oves a proso.
S oblibou vyhledávají zelené krmení.Ptačinec,kopřivu,mladou smetanku lékařskou i s kořenem.
Nesmíme zapomínat ani na ovoce a zeleninu.Kousky mrve a jablek. Občas dávám i pomeranč a banán,ale zbytky
nenechávám ve voliéře.
Při krmení mladých jim dávám rohlík namočený ve vodě,vaječnou míchanici a máčené zrní.
 
  Rosely jsou nenároční ptáci,kteří ochotně zahnízdí.Jsou vhodné i pro začínající chovatele,kteří mají už nějaké
zkušenosti alespoň s chovem andulek a korel.
 
 Použil jsem publikaci PAPOUŠCI AUSTRÁLIE I. od Milana Vašíčka a pár postřehů z vlastního chovu.
 
 
Tento druh již nechovám
 
                                                          
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                           
 
TOPlist